Hudba: Antonín Hořínek / Text: Antonín Hořínek – Míla Jelenová-Toeglová
1. Každý den, vždy večer, nežli usínám,
na jednu si ženu vzpomínám.
Že však nejsem sám a soka v lásce mám,
ve snu za ní jak stín chodívám.
Dva se o jedno srdce nerozdělí
a ona jenom jedno má.
Cítil jsem, když jsme se spolu viděli,
že si se mnou také zahrává.
Ref: Já se ptám sám sebe častokrát:
Kdy já vaše smutné rety uvidím se smát?
Anito, tím chci říct, že jinou nechci znát
a že mám jen vás, Anito, rád.
Vím to, vím, že vaše srdce mám,
to je tím, že na vás myslívám.
Anito, sám, jen sám chci v srdci vašem být,
a že budu to vám přísahám.
2. Souhvězdí se přelomilo o půlnoc,
v tichu voní růže mámivě.
Náhle do tmy někdo zvolal o pomoc,
světlo šlehlo nocí mrazivě.
Zas růže zavoněly po okolí,
teď Anitě svou lásku dám.
Pro soka ji srdce už nezabolí,
při tanci jí tango zašeptám.
Ref: Já se ptám…
blbost chlast chudoba filozofie indiáni jídlo koně kovbojové lovci marnivost milenci motorky muzika máma namlouvání náklaďáky námořníci odloučení odmítnutí oheň osada otroci padouši piráti pohádka pohřeb politika poprava prázdniny psychologie rande smrt stáří touha trampové tuláci uspávanky vlast vojna vyhnanci vzpomínky vztahy válka zlatokopové černoši