Hrají: Grošáci (1992) – Zpěv: Karel Zápotocký
Hudba a text: F. Skořepa

1.
Je smutnej ten kraj tam v Cherokee.
Mně se tak kouzelnej zdál,
když na břehu řeky široký
jsem poprvé na hlídce stál.
Mý dlaně svíraly se v pěst, po nebi blesk sjel,
s jízdní hlídkou číslo šest jsem do tý řeky vjel.

2.
Kouř signálů po nebi táh,
zpěv tamtamů z Modrejch hor zněl.
Já potají na krk si sáh,
kde od mámy křížek jsem měl.
Byl Štědrej den a pad sníh, domů chtěl každej z nás,
z modrejch hor zněl ďáblův smích a déšť chtěl stopy zmást.

Ref:
Hej, pane můj, ty lidský cesty znáš,
proč jízdní hlídce číslo šest ty vůbec nežehnáš?
Hej, pane můj, až v ráji zaťukám,
když rozevřeš mou levou pěst, od mámy kříž v ní mám.

3.
Až najednou přestalo mžít,
oči mí zalívá zář.
Proč mě se tak zachtělo žít?
V tom slunce si zakrylo tvář.
Já uviděl jen tichej šíp, jak do mý hrudi vjel,
v ruce, aby bylo líp, jsem mámin křížek měl

Ref:
Hej pane můj…

4.
Proč Bůh někdy lidi opouští?
Proč Bůh tenkrát nechtěl nás vést?
Ten křížek ti, mámo, odpouštím,
to On dál ho zakázal nést.
Tam na, začátku jedný z cest, začínal Štědrej den,
tam šla snad hlídka číslo šest. Já, Ben, Joe, Kid, Marty a Sten.

Ref:
Hej pane můj…

---

vyšlo na CD
Grošáci – Nám hrajou country (1992)
Grošáci – Návraty (1996)

---