Hudba: tradicionál / Text: Ivo Fischer

1. JeCdu vám večer stezC7kou dát koFňům k řece pítC,
   v tom potkám holku hezAmkou, až jsemD7 vám z koně slítG7.
   Má kytCku žlutejch kvěC7tů, snad růFží, co já vímC,
   znám plno hezkejch ženA7skejch k světu, ale taDmhle hraG7je primC.  C7

Ref: Kdo si kaFzíš smysl pro krásu ať s touC a nebo s tou,
     dej si říct, že kromě TeAmxasu tyhle růD7že nerostouG7.
     Ať máš kolCťák nízko uC7 pasu, ať jsi třeFba zloděj stádC,
     tyhle žlutý růže z TeA7xasu budeš poDmřád mítG7 už rádC.

2. Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svým
   a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým,
   tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád
   a že se dám i zabít, když si to bude přát.

Ref: Kdo si kazíš…

3. Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl
   a dole teklo Rio Grande, po něm měsíc plul.
   Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát,
   ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.

Ref: Kdo si kazíš…

4. Od těch dob svý stádo koní sem vodím vždycky pít
   a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.
   Když večer bendžo ladím a zpívám si tu svou,
   tak pořád v duchu hladím tu růži voňavou.

Ref: Kdo si kazíš…

blázni chlast chudoba faleš farmáři jídlo koně kovbojové loučení lovci marnivost milenci muzika máma namlouvání námořníci osada padouši pohádka pohřeb politika poprava prostitutky psychologie rozchod rybáři samota smrt smutek svatba svoboda touha uspávanky vlast vojna vzpomínky vztahy válka vánoce zbožnost zima zvířátka černoši řeka řemeslníci