(Míle)
original: Blowin In The Wind
Vznik písně: 1968
Hudba: Bob Dylan – Text: Ivo Fischer
Hrají: Bambini di Praga (1994)
1. Míle a míle jsou cest, které znám,
jdou trávou i úbočím skal,
jdou cesty zpátky a jdou cesty tam
a já na všech s vámi stál.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou si třísnili šat?
To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
ten vítr, co začal právě vát.
2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd,
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví co růží jež dál mohly kvést,
spí v hlíně těch práchnivejch cest.
To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
ten vítr, co začal právě vát.
3. Dejte mi stéblo a já budu hnát,
i stéblo je záchranný pás,
dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
Proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát?
To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
ten vítr co začal právě vát.






vyšlo ve ZP
Country zpěvník 2 (1995)
Písničky do kapsy (1994)
Sbírka písní od táborových ohňů 1 (1992)
vyšlo na CD
Já písnička 1 (1994)
Já písnička od A do Z 4 (2005)
DALŠÍ VERZE:
Vítr to ví 2 ● Jen vítr to ví a letí dál ● Řeka života ● Blowin In The Wind
Vítr to ví 2
Hudba: Bob Dylan – Text: Oskar Man
Zpěv: Bob Frídl (1973)
1.
Ptám se, proč jeden má bohatej stůl
a s druhým obědvá hlad?
Ptám se, proč zlato je dražší než sůl
a k čemu je ostnatej drát?
Ptám se, proč někdo má maršálskou hůl
a druhý ve válce pad?
Jen vítr, co vál, by odpověď mi dal,
jen vítr to ví a mlčí dál.
2.
Ptám se, proč v lidech je závist a zášť
ostrá jak z ocele nůž?
Ptám se, proč žena má tak černej plášť
a proč se k ní nevrátí muž?
Ptám se, proč mrtvý je navěky zvlášť,
andělé hrají mu tuš?
Jen vítr, co vál, by odpověď mi dal,
jen vítr to ví a mlčí dál.
3.
Ptám se, proč nepláče na nebi Bůh,
radovat nemá se s kým!
Ptám se, proč rezaví na poli pluh,
z domů je popel a dým?
Ptám se, proč umírá voda i vzduch
ve věku atomovým?
Jen vítr, co vál, by odpověď mi dal,
jen vítr to ví a mlčí dál.
Jen vítr to ví a letí dál
Hudba: Bob Dylan – Text: Zdeněk Borovec
Zpěv: Judita Čeřovská (1965)
1.
Kámen a prach, kráčíš vstříc temnotám,
chceš stáhnout si blíž hvězdnou síň,
zákruty cest vedou záhadno kam
a sám ujdeš míň nežli píď.
Proč’s tedy, poutníče, hůl znovu zdvih,
když věk černé brýle ti dal?
Jen vítr, jenž ztich na dálných rozcestích,
jen vítr to ví a letí dál.
2.
Svět nemá konce, jak sám jistě víš,
však tam kam bys chtěl, jdeš jen v snách.
Tvé cesty skříží vždy zákeřná mříž
a místa, kde čpí střelný prach.
Proč tedy, poutníče, dál neseš kříž,
kdo zas ti už tvář svěží dal?
Jen vítr, jenž ztich na dálných rozcestích,
jen vítr to ví a letí dál.
3.
Láska je člun, vratký člun plný spár,
jak máš na něm plout, propustí.
Ten, kdo ti slíbil ten lákavý dar,
přec často tě též opustí.
Proč tedy dál pluješ mhou jitřních par,
ach, poutníče, kams oči dal?
Jen vítr, jenž ztich na dálných rozcestích,
jen vítr to ví a mlčí dál.
Řeka života
Hudba: Bob Dylan – Text: Pavel Žák
Hrají: Rangers – Plavci (1973)
1.
Tam modrej čas vlastní tep uslyší,
kde zem lůžko má z kamení,
tam každý z vás žízeň svou utiší,
vždyť tam řeka má pramení.
Ten, kdo ji zná, jako já musel sbít
jak den dlouhý vor z pevných klád,
a víc, nežli chtít, vždyť není lehké jít,
když hřmí pod tebou vodopád.
2.
Tam, kde už sráz v údolí přechází,
kde zem rozdává něco víc,
tam jako nůž řeky proud prochází
a dál k peřejím letí vstříc.
Ten, kdo zná, jako já ví že smí tu plout
pouze vor z pevných klád.
Když plout chceš a žít, tak musíš víc, než chtít
a mít hodně sil, hodně rád.
3.
Dál, stále dál hory jsou, moře blíž,
dál, stále dál břehy máš.
Řeka je mírná a dno klesá níž,
už proud pojednou nevnímáš.
Ten, kdo zná, jako já umí sbít
jak prám život svůj z pevných klád.
A ví, co má znát, jak si s proudem hrát,
co chtít, co si vzít, jiným dát.
4.
Má řeka v písni je tvůj život sám,
chvíli je zlá, chvíli sní.
Buďme k ní přísní, jak proud bude k nám,
spoznáme louku svých dní.
Ten, kdo ji zná, jako já musel jít
sto dní, hodně mil tisíckrát.
Kdo ví, proč by žil, ten dávno postavil
jak prám život svůj z pevných klád.
Blowin In The Wind 🇺🇸
Vznik písně: 1963
Hudba a text: Bob Dylan
1.
How many roads must a man walk down
Before you call him a man ?
How many seas must a white dove sail
Before she sleeps in the sand ?
Yes, how many times must the cannon balls fly
Before they’re forever banned ?
The answer my friend is blowin‘ in the wind
The answer is blowin‘ in the wind.
2.
Yes, how many years can a mountain exist
Before it’s washed to the sea ?
Yes, how many years can some people exist
Before they’re allowed to be free ?
Yes, how many times can a man turn his head
Pretending he just doesn’t see ?
The answer my friend is blowin‘ in the wind
The answer is blowin‘ in the wind.
3.
Yes, how many times must a man look up
Before he can see the sky ?
Yes, how many ears must one man have
Before he can hear people cry ?
Yes, how many deaths will it take till he knows
That too many people have died ?
The answer my friend is blowin‘ in the wind
The answer is blowin‘ in the wind.
DALŠÍ TÉMATA PÍSNÍ
blbost chlast chudoba filozofie indiáni kovbojové marnivost milenci motorky muzika máma namlouvání nevěra náklaďáky námořníci odloučení odmítnutí otroci padouši piráti pohádka politika poprava prázdniny psychologie příroda rande rozchod samota smrt snění svatba touha trampové tuláci uspávanky vlast vojna vyhnanci vyznání vzpomínky vztahy válka zlatokopové černoši