Hrají: Grošáci (1996) – Zpěv: Bea Pšeničková
Hudba a text: Bea Pšeničková

Rec:
Jednou bych tady chtěla zůstat, ležet s tebou v jedný posteli a neříkat nic. Jenom tak ležet a pak třeba usnout. Možná bys ani nepoznal, že už spím.

1.
Jsi moje láska největší,
co žije večer, usne s ránem
a každou ránu doléčí,
když probouzí mě nad piánem.

2.
Jsi moje knížka přečtená,
po které sahám, možná posté,
pokaždé jiná písmena
přichází jako milí hosté.

Ref:
Tak chyť mě do svých opratí
a nehledej už žádnou jinou,
ať slunce skráň mou pozlatí,
roky, co letí, nás pak minou.
Tak chyť mě do svých opratí,
stejně mě máš a já se vzdávám.
Co bylo dřív, neplatí,
všem starým láskám už jen mávám.

Rec:
Jednou bych tady chtěl zůstat. Probírat se knížkami, co leží jen tak v hromadách na zemi, zatemnit okno a nevnímat hodiny. Sedět v křesle uprotřed tvého pokoje, prostě být nekonečně dlouho ve tvém prostoru a ve tvém čase.

3.
Jsi moje louka posetá
v létě i v zimě pomněnkami,
až lásky kytek rozkvétá
s našimi vzpomínkami.

Ref:
Tak chyť mě…

Co bylo dřív, neplatí,
všem starým láskám už jen mávám.

---

vyšlo na CD
Grošáci – Návraty (1996)
Grošáci – Master serie (1998)

---