KDYŽ ČLOVĚK PŘICHÁZÍ DO LET
Hudba: Jar. Jankovec / Text: Jarka Mottl - K. Melíšek

1. Za dob mé mladosti bývaly radosti
opravdu upřímnější.
Tenkrát i holčičky byly jak větvičky
tak nějak ohebnější.
Abych se na všechny pamatoval,
tak jsem je do srdce zapisoval.
Teď jsem v tom notesu poslední adresu
nadobro vygumoval.

Ref: Když člověk přichází do let,
všechno ho začíná bolet,
už se ti, mládenče, nohy třesou,
už tě na rozhlednu nedonesou.
Spatříš-li děvčátko vnadné,
kámen ti ze srdce spadne,
hned se ti navrátí na sto procent
ztracený temperament.

2. Šel jsem za Aničkou na půdu se svíčkou,
v tom jsem se s někým srazil.
Andulčin pan otec hnal mě až na kopec
a pak mi jednu vrazil.
To mě tak trošičku zarazilo,
že mě až po zádech zamrazilo.
Klobouk mi pošlapal, svíčkou mě pokapal
a to mě urazilo.

Ref: Když člověk...

3. Býval jsem jako kluk ohromný hromotluk,
urostlý jako jedle,
holky jsem proháněl, k zoufalství doháněl,
ale teď už jsem vedle.
Život mi ubrousil řádně hrany,
po dlouhé cestě jsem uťapaný.
Už na nic nečekám, vím, že svůj příděl mám
nadobro vyčerpaný.

Ref: Když člověk...




https://zpevnicekunas.cz