AŽ USLYŠÍM HVÍZDÁNÍ
Hudba a text: Robert Křesťan

Pověz mi, můj příteli,
co uděláš, když rozdělí
tě s někým jeho smích jak žhavý klín?
A on si myslí, jak se zdá,
že postačí, když zahvízdá,
hned něhou změkneš jako parafín.

Až uslyším hvízdání,
až uslyším hvízdání,
až uslyším hvízdání,
ukryji své zklamání
za nekonečnou hrou a mlhou ranní,
ukryji své zklamání
za rozzářenou tvář a pousmání,
ukryji své zklamání
a vezmu jeho hlavu do svých dlaní.

A pověz mi, jak lámeš mříž,
co uděláš, když nevěříš,
že kroužkovaní ptáci zpívají?
Oni hvízdají a pyšní jsou,
že létat mohou nad tebou
a na zemi ti z ruky zobají.

Až uslyším hvízdání...
...a pousmání,
ukryji své zklamání
a narovnám jim křídla, když se zraní.

Poslyš, když mi nevěříš,
ty také chceš jít stále výš
a slunce je tak zlaté, až se vlní.
Pak se můžeš, když chceš blíž,
spálit víc, než pochopíš
a budeš rád, když nenajdeš jen trní.

Až uslyším hvízdání...
...a pousmání,
ukryji své zklamání
a vezmu jeho hlavu do svých dlaní.




https://www.zpevnicekunas.cz