AŽ ZA HOROU SE ROZEDNÍ
Hudba a text: Antonín Hořínek

Vlahý večer modravý slétl do trávy
a hvězd se rozhořel bílý svit.
Nad chatou když maličká stála hvězdička,
přišlo mě děvčátko navštívit.
Krásný o štěstí sen sní šerem stříbrným,
zpívá, když samoten v náručí tvojí sním.
Tmou se dlouho bude chvět vábných retů květ,
nežli tě pohladím naposled.

Až za horou se rozední
a zhasne hvězda poslední,
šedivý den vzpomínku krásnou zkalí.
Pak moje srdce zklamané
u tebe, děvče, zůstane,
za tebou jen poletí do dáli.
Proč touha má se s poslední hvězdou ztratí?
Proč nový den mi rety tvé nenavrátí?
Až za horou den půjde spát,
přijď v chatu mou se podívat
a uvěříš, že tě mám, děvče, rád.

Osud k nám však krutý byl, nás dva rozdělil
a tys mi odešla zakrátko.
Svět když usne celičký, z bílé hvězdičky
kyneš mi na pozdrav, děvčátko.
V stíny sešeřelé chata se ponoří,
srdce osamělé s hvězdičkou hovoří.
Znovu v noci plné krás zní tvůj sladký hlas
a stará vzpomínka přijde zas.

Až za horou...




https://www.zpevnicekunas.cz