BÍLEJ SNÍH Hudba: M. Phillips / Text: Mirek Hoffmann Bílej sníh, ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr, ten mýho tátu každej den připomíná, ten mýho tátu každej den připomíná. Když vítr se zmítá a buší do oken, a sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven, tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň, kde tátu s jeho spřežením teď kreje bílá stráň. Tam místo stromů k nebi ční pahejly kamení, tam stovky mil nekonečný a žádný stavení, jen vítr šlehá do očí do tváří pálí mráz a jinovatka v obočí a kolem z ledu hráz. Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí, ten mýho tátu každej den připomíná, ten mýho tátu každej den připomíná. Bílej sníh, ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr, ten mýho tátu každej den připomíná. Pět psů, jedny sáně a před ním 200 mil, tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil, jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních i zbytky jeho šlépějí pak brzo překryl sníh. A od té doby sedmkrát už přešel Štědrej den, ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen, že až se stromů sejde sníh a ledy začnou tát, pak jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát. Jen stín... https://www.zpevnicekunas.cz