HRÁZ
Hudba a text: Jan Nedvěd

Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl,
pár kůží a krb, co dřevo z něj voní.
S jarem, když máj rozdá barvy svý,
tu sosna krásná nad chajdou se skloní
a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem,
svý ahoj jí dáš a pak je tu den.
Zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,
svět s ním, svět s ním.

Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš
a koruny stromů tě uvítaj rosou.
Víš, že času je dost, to znáš,
a možná potkáš někde dívku bosou.
Po slůvkách, který se říkaj,
po dnech něžných stisků
vás vítá chajda a zas je tu den.
Zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá,
svět s ním, svět s ním.

Však náhle volání táhlé ti přeruší snění
a oznámí všem: Je poslední den!
Voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí.
Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den,
co nosil tě v náručí romantickém.
Zazní údolím bolest tvá,
ta bolest ráno uvítá, svět s ním, svět s ním.





https://www.zpevnicekunas.cz/