KU PRAZE JE CESTA DLOUHÁ
česká lidová

Ku Praze je cesta dlouhá,
stromkama je sázená.
Sázela je moje z nejmilejších,
když tam za mnou chodila.

Sázela ji rozmarýnou,
pěkným bílým jetelem
na znamení naší věrný lásky,
že my svoji nebudem.

Já na vojnu, z vojny domů,
ty jsi ještě svobodná.
Na koho jsi, moje znejmilejší,
na koho jsi čekala?

čekala jsem, můj Jeníčku,
čekala jsem na tebe,
že až z vojny domů se navrátíš,
že my svoji budeme.




https://www.zpevnicekunas.cz