LÉTA DOZRÁVÁNÍ
Hudba: Jiří Šlitr / Text: Jiří Suchý

Život je pro mě obnošená vesta,
vše, co se dalo, dávno už jsem prožil,
teď už mi dávno zbývá jenom jedna cesta: 
vstříknu si trochu jedu do žil.
Pár kapek utrejchnu jsem požil
a zítra zas si pro změnu,
v případě že bych ještě ožil, 
kulí hlavu proženu. (Pro koho? Pro ženu!)
To jsem si říkal, když mi bylo dvacet,
když nevěděl jsem kudy dál,
až dobrý přítel vrazil mi pár facek
a pak se tomu se mnou smál.

Dva roky na to, to jsem se zas věšel,
pro tu, co měla oči jako mandle,
co měla pro mě, když jsem se s ní sešel,
polibky s chutí cukrkandle.
Pro ni jsem došel k rozhodnutí,
že život pes je, buď jak buď,
a nikdo, že mě nedonutí,
abych ho žil, když nemám chuť.
Tu opět přítel objevil se náhle,
nadávky jeho vyřklé z plných plic,
to byly kapky do mé duše zprahlé,
a z té mé smrti nebylo zas nic.

Až jednou lehl jsem si na koleje,
neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek,
ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel
a pražce tlačily mě do lopatek.
Dobytčí vlak do městských jatek 
měl ukončit mé trápení,
byl všední den a přece svátek,
dobytčí vlak měl zpoždění.
Čekal jsem zdali přítel se mi zjeví,
aby mě vyrval smrti ze klína,
nejde a nejde, asi o tom neví,
tak jsem se zved a šel do kina.

Život je pro mne obnošená vesta,
na jeho nudu právem stěžuju si,
to říká sotva jeden člověk ze sta
a ostatní se divit musí.
A proto kdo si neví rady, 
ten ať se smíří s osudem,
my dokaváde budem tady,
nikdy říkat nebudem: 
Život je pro mne obnošená vesta,
šedá a nudná, jak to račte znát,
to říká sotva jeden člověk ze sta
a ostatní se musí smát.




https://www.zpevnicekunas.cz/