MÁM RADOST Hudba: Merle Ronald Haggard / Text: Mirek Černý Vánek zlaté klasy hladí a z dálky září bílé šaty svatební. Mák s modrou chrpou ladí a já na cestě, dříve plné kamení, sám v údivu si šeptám: Tak tudy jsem chodíval každý den. A pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. Vždyť já vím, jak sláma voní, kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají, jak cinká postroj koní a za letní noci zdi domů sálají, žár měmí barvu slívám a když mráz začne kouzlit do oken, sníh pláň polí odívá a tak se kolem dívám, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. Nespěchám, jak se sluší, a proč taky, když chci se dobře podívat na krásu, která vzruší a pak si o ní třeba s dětmi povídat. Objevit kytku v lomu prásknout sebou pod smrk na holou zem, přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. https://zpevnicekunas.cz