MÁŇA
(Píseň zapadáku)
Hudba: neznámý autor / Text: Géza Včelička

Šel jsem včera večer tiše k zapadáku,
když vtom jeden komplic ke mně hovoří:
Chytili jsme Máňu, v koženým kabátu,
do rána jí svíce dohoří.

Tak to vidíš, Máňo, přece jsme tě lízli,
tohle jsi nám, holka, dělat neměla.
Zradila jsi partu, chodila jsi s fízly,
teď dostaneš mordu do těla.

Já tě chápu, Máňo, bylo málo cejnů,
proto jsi se radši sčuchla s chlupatým
a já tě teď za to vlastnoručně sejmu,
nechám tě tu s prádlem flekatým.

Nejhorší je na tom, že to bylo s chlupem,
co nám vloni v létě partu rozdělal.
Naše drahá Máňo, a já jsem zas klukem,
kterej tě teď za to voddělá.

Zavři voči smutný, naše milá Máňo,
já jsem tě měl, holka, doopravdy rád.
Že jsi krysařila, máš teď dokonáno,
parta chce bejt jistá, tak jdi spát.

Náhle třesknul výstřel tichým zapadákem,
tam, kde policajti nikdy nechodí.
Nežije už Máňa v koženým kabátě,
na nikoho nic už nepoví.

Na Pankráci v cele sedí vězeň starý,
na falešnou Máňu trpce vzpomíná,
dvacet let mu dali za zabití Máni,
z očí srší pomsta veliká.




https://www.zpevnicekunas.cz