MARTA
Hudba: Emanuel Prkno / Text: Jarka Mottl

Dusili jsme husu v boudě na primusu,
bezvadně se připekla.
Pozvali jsme Martu mezi naší partu,
ale ta nás vypekla.
Za komínem cosi vejskalo,
ale nám se po ní stejskalo.
A a tak místo Marty mazali jsme karty,
až se z toho blejskalo.

Jó, Marta je Marta, Martu zná celá parta,
a tam, kde parta je, tam i Marta je.
Pro Martu, pro Martu kluk zradí ba i partu,
jak rampouch na slunci vždy roztaje.
Když někdo šilhá po Martě, je celá parta na vartě.
Jó, Marta je Marta, Martu zná celá parta,
tam kde je partička, je i Martička.

Potkal jsem ji v lese, ona Marta nese
věneček ze sedmikrás.
Sotva jsem ji zočil, za stromek jsem skočil,
celý jsem se touhou třás.
Jářku, milá Marto, pojď ty sem,
sedneme si spolu pod tisem.
Aniž by se lekla, než utekla, řekla:
Pošli mi to dopisem!

Jó, Marta...

Zeptejte se Marty, co si dává na rty,
jestli se vám pochlubí.
Čím si barví vlasy, obočí či řasy,
ona se jen zazubí.
Na Sázavu táhnou průvody,
tady se daj hledat důvody.
Vyspěte se v lese, hlavně v lese kde se
vyvztekáte u vody.

Jó, Marta...




https://www.zpevnicekunas.cz