NAD BEROUNKOU
Hudba: Ladislav Bezubka / Text: Jiří Aplt

Už se nad Berounkou pod Tetínem stmívá,
přišla chvíle, kdy si kovboj zateskní,
věnec buřtů mu jen k jedné skývě zbývá,
což je poměr, dá se říci, groteskní.
Černá Margot jeho oči snivě hledá
a když ji chce kovboj chtivě ovejmout,
tak se zčista jasna hustý porost zvedá,
kolty blesknou a pak povel: Ani hnout!
Jo ho ho, jo ho ho, jo ho ho, jo ho ho.

Chceš-li živej tady zůstat s touhle živou,
ještě než ten rudej oheň dohoří,
tak sem naval buřty i s tou tvrdou skývou.
A když ne, tak naše kolty hovoří.
Kovboj vzdal se buřtů, když chtěl zůstat živý,
dal se, totiž, Margot falešnicí svést.
Ztratil buřty, ztratil pohled Margot lživý,
ježto odešla s tou bandou buřty péct.
Jo ho ho, jo ho ho, jo ho ho, jo ho ho.




https://www.zpevnicekunas.cz