NÁKLAĎÁK
Hudba: tradicionál / Text: Pavel Žák

Měl v ramenou víc než se zdá
a v očích místa vzdálená
jak noční stín svůj trajler hnal
na plný plyn stále dál a dál.

Znal míle dní a týdny mil,
stokrát s dálkou zápasil,
stokrát měl smrt blíž než cíl
a přesto jel, znovu vítězil.

Měl v rukou cit i pevný stisk,
musel mít svůj denní risk,
měl prostě rád jako nebe pták
svůj řvoucí dům, šedý náklaďák.

Uměl se smát i vítr zmást,
z očí žár a úsměv krást,
chtěl se hnát a být jen tím
čím chlap je rád, když je pánem svým.

Snad řek mi víc než dnes já vám,
když vez mě tmou až bůhvíkam
a možná ví, proč létá pták,
proč muži řídí náklaďák.

Umím se smát i vítr zmást,
ze rtů dálek úsvit krást,
věčně žít své týdny mil
a v rukou mít lásku svou i cíl.




https://www.zpevnicekunas.cz