NEBE V KALUŽI
Hudba: Karel Macourek / Text: Jiří Štaidl

Sleduji napjatě a vytrvale
zmoklou světlou mikinu.
Někdo jí dal právě vale
včera v dešti po kinu.
Pláče, pláče a samotnou ji nechat nelze,
tvrdím, že nelze,
přestože chci dnes dočíst H. G. Welse
a chystám se na lože.

Kdopak vám, copak? Táži se honem.
A ona vzlyká: Éda!
Slíbil mi nebe a teď mám opak.
Odešel, nechal mě, běda!
Říkám jí: Chápu, jak vás tohle souží
a vím, jak vám pomoci.
Tady leží nebe v louži
od rána až do noci.
Přestaňte plakat
a natáhněte k němu paži,
svou útlouz paži
a kdyby mělo příliš mnoho vážit,
domů vám je odnesu.
Celé nebe na svých zádech
domů pro vás odnesu!




https://www.zpevnicekunas.cz