NOC KRÁLOVNY KRISTÝNY
Hudba a text: Mirko Ryvola

Ty, co svou věčnou samotu slzami zapíjíš,
je málo lásky na světě a žebrat neumíš,
ty patříš k nim, co tuhle noc na pouť se vydají,
je jejich noc, těch lidí noc, co lásku hledají.

Až večer padne do polí, zaslechnou zvonů hlas,
je bílá tma a bílá zem a divnej divnej čas,
jen vítr houfu poutníků na cestu vyhrává,
tu noc královna Kristýna svý děti svolává.

Zvon už volá, sníh lampu zhasíná
z dálky volá královna Kristýna.

Tak táhnou kolem mýho domu slepí poutnívi,
jdou do tmy kolem mýho domu bílou vánicí,
jdou za štěstím a za láskou, jak zvony v dálce zvou
a vítr jejich stopy kryje dekou mrazivou.

Až tma se bleskem roztrhne a vítr půjde spát,
uvidí zámek ledovej nad oblakama stát,
v tý chvíli první z poutníků uslyší z nebe smích,
teď leží tiše u cesty a v očích mají sníh.

Zvon už volá...

Noc kouzel plná zázraků se k ránu naklání,
už došli tam, kam lákalo je zvonů volání,
jak z hloubi domu navečer, když dítě usíná,
přichází tiše tichounce královna Kristýna.

Šla kolem mýho domu řada slepých poutníků,
snad před rokem, snad před chvílí jsem vzala za kliku.
Je noc královny Kristýny, už slyšíte zvony znít,
volá královna Kristýna, já taky musím jít.

Zvon už volá...




https://www.zpevnicekunas.cz