PARTA DRSNEJCH DĚDKŮ
Hudba a text: Mirko Ryvola

My neznáme žádný trable
ani zubů skřípění,
po vrškách a kopcích lezem
v křovinách a kamení.
Dneska tady, zejtra tamhle,
jak se Země kutálí,
dědkové jsme hrozně drsný,
divoký a nestálí.

V údolí, v údolí, v údolí
naše drsná píseň hlaholí,
v údolí, v údolí, v údolí
ať se nese pěkně do lesů a do polí.
V údolí, v údolí, v údolí,
tam nám patří celej svět a širý okolí,
v tom našem údolí je nám zase dvacet,
v zádech nebolí.

Ženský, co to s náma táhnou,
musej hroší kůži mít,
k dědkům milý bejt a hodný,
kořalku jim dávat pít.
Do hry pučovat jim prachy,
když jdou večír karty hrát,
tyhle ženský místo pláče
musej smát se napořád.

V údolí, v údolí...

Jestli někerá má zájem,
ať se rychle přihlásí,
nedovedem dlouho čekat,
jsme jak jarní počasí.
My jsme jako vítr z lesů,
když to v horách zafičí,
jako bouře táhnem krajem,
vichřice nás nezničí.

V údolí, v údolí...

Klouby písničku nám vrzaj,
zuby máme viklavý,
v plicích už nám trochu hvízdá,
velkej rum to napraví.
Když se naše pleše blejskaj,
je to krása na pohled,
my jsme parta drsnejch dědků,
co jim patří celej svět.

V údolí, v údolí...




https://www.zpevnicekunas.cz