PÍSEŇ STARÉHO PISTOLNÍKA
(Už dávno vychladly mé pistole)
Hudba a text: Vladimír Vostrý

Tam uprostřed prérie na západě,
kde den mizí v tmách,
tam starý farmář, sám a sám,
žije ve vzpomínkách.
Už dávno je tomu, co poslední třesk
dozněl karabin,
z života světel zůstal jen
života stín.

Už dávno vychladly mé pistole
 (Pistole mé jsou zrezavělé)*
a dým z nich odnes vítr v dál,
 (a v mém srdci už je chlad)
mé oči nehledí již vesele,
 (co vítr svál a co osud vzal,)
život nedá, co mi vzal.
 (to nemůže víc dát.)
Jen bouře zlá, když divou píseň zpívá,
tu duše má se rozechvívá.
Už dávno dozněly mé pistole
 (Pistole mé už zrezavělé,)
tam někde v nitru šedých skal.
 (ty půjdou se mnou spát.)

Když dlouží se prérií hor černý stín
a já jsem tak sám,
ruka má stará hladívá,
co ještě tak rád mám.
Až osud mne zavolá neznámo kam,
já nechci se bát,
musíte mi mé pistole
na cestu dát.

Už dávno...

-------------------------
*Text v refrénu v závorkách je recitativ říkaný přes zpěv.




https://www.zpevnicekunas.cz