POTKALA JSEM HO PRŠELO
Hudba: Vladimír Vodička / Text: Jiří Suchý

Potkala jsem ho, pršelo
a mně se domů nechtělo,
tak jsem mu řekla, ať se ke mně schová.

On sice nejdřív zaváhal,
pak ale přece říct si dal,
začal mi šeptal tuze hezká slova.

Tak jsem s ním stála jako v snách
a v botech mokro, v duši strach,
že slunce vyjde a on v dešti mi zmizí.
To se mi ještě nestalo,
aby když pršet přestalo,
byl náhle blízký ten, kdo dřív byl cizí.

A od těch dob mám ve zvyku
nejít z domu bez deštníku,
to člověk neví, co se může stát.

Třeba se v deště šumění
můj sen ve skutek promění
a přijde ten, kdo řekne mám tě rád.




https://www.zpevnicekunas.cz