PRAVDA A LEŽ Hudba: Vladimír Vysockij / Text: Jaromír Nohavica Šla pravda světem a na chudý duchem se smála, pro blahoslavený navlíkla honosný šat. V zákoutí špinavém drzá lež ve stínu stála, ta pravdu pozvala k sobě přenocovat. A pravda znavená usnula, jen co si sedla, ze sna se tulila, naivka důvěřivá, jen oči zavřela, už se lež z postele zvedla, začla si pokradmu zkoušet ten její háv. S pravdou mně můžete leda tak políbit záda, ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s ní. Kdopak tu rozpozná, která je lež, která je pravda, až budou obě dvě do naha vysvlečený. Na její blůzu si její brož fešácky připla, pod paží stříkla si její deodorant, peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla, odplivla, odporně zaklela, vypadla ven. K ránu, až zjistila pravda, co všechno jí schází, před zrcadlem se pak notně podivila, někdo už odněkud donesl hrst černých sazí, aby se ta čistá pravda tak nelišila. Pravda se smála, že na ni kameny házej, vždyť lež je to všechno a lež taky mý šaty má, blahoslavení s ní protokol sepsali rázem, byla to rozmluva dost málo přívětivá. vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda, ostatně cizí šmouhy přišili jí, nějaká mrcha tu tvrdí, že prej je pravda, ta zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí. Pravda se brání a přiznat se nechce, to máš, holka, marný, jak chceš, se dušuj a křič. Lež zatím, potvora, ukradla vzrostlýho hřebce a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč. leckterej hlupák se dodneška o pravdu hádá, pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš. Jistěže ve světě nakonec zvítězí pravda, ale až dokáže to, co dokáže lež. Často je k mání vodky jen půl litru na tři a ani nevíš, s kým dneska přenocuješ. Někdo tě vysvlíkne, řeknou ti, že ti to patří a dřív, ež se naděješ, nosí tvé kalhoty lež. https://www.zpevnicekunas.cz/