SLABIKÁŘ
Hudba: Jan Seidel / Text: Bedřich Bobek

Jako stará chůva moudrý,
září do školy děti vede,
sedají děti k slabikáři
a čtou A Bé Cé Dé.
Písmena se kouzlem mění
v slova dávno známá
a žáček šeptá v okouzlení:
Auto, táta, máma.

Slabikář, slabikář, přítel všech dětí,
slabikář, slabikář svět otevře ti.
A dálka volá, hola hej, hola
a žáček letí, slabikář.
Slabikář, slabikář, studánka živá,
slabikář, slabikář, z něj mládí kývá,
šátečkem mává, šátečkem mává
a zpívá, zpívá, slabikář.

Moci jednou setřást tíhu stáří
na malou chvíli s ramen,
usednout znovu k slabikáři
do starých školních škamen.
Sednout znovu k slabikáři
jak ta mladá chasa
a slabikovat v potu tváři:
Máma má mísu masa.

Slabikář...

My do škamen, žel, už neusedli,
jak sedali jsme kdysi,
a dávno už jsme maso snědli
z maminčiny mísy.
Sčítáme jen vrásky v tváři,
adié, dobo květů,
to jenom dětem v slabikáři
čas zastavil se v letu.

Slabikář...
...všem již se stmívá, slabikář.




https://www.zpevnicekunas.cz