STOVKY VLAKŮ
Hudba a text: Antonín Linhart

Když je člověk sám, pak neví, kam bych rukou sáh,
stává se pak obyčejně zaměstnancem drah.
O nocích a o nedělích šraňky stahuje,
na zpocený okna prstem touhy maluje
když je člověk sám tak mnohé snáze pochopí.

Ty stovky vlaků, co tu jezdí, dobře znám,
aspoň v tý nádražácký boudě nejsem sám
Do dálky běží lesklý pásy kolejí,
že vedou někam domů je mou nadějí.

Nepospícháš, když tě čeká jen studenej práh,
zaprášená petrolejka, ze samoty strach.
Chtěl bys někam přes koleje mezi lidi jít,
jen tak v hadrech od voleje dobrej pocit mít.
Nepospícháš i když déšť ti oči zarosí.

Ty stovky vlaků...

Osvětlený vagóny když míhají se tmou,
jen pro sebe ponecháš si prosbu jedinou,
aby u tvý boudy jednou rychlík zastavil,
najednou bys nebyl sám i když jen na pár chvil,
o svých touhách někomu bys tak rád pověděl.

Ty stovky vlaků...




https://www.zpevnicekunas.cz