TO ZATRACENÝ VEDRO
Hudba: Jiří Ryvola / Text: Mirko Ryvola

Já zapomněl jsem dávno, co je to boty zout
a už si ani nemůžu vzteky odplivnout,
docela jsem zapomněl, kam chtěl jsem vlastně jít,
šlapu dál a nezbejvá než klít, než klít, než klít.

Šílený slunce nad obzorem divný čáry maluje,
z trávy se práší, sůl jak bičem kůži ze zad stahuje
to zatracený vedro, to zatracený vedro,
ta žhavá koule se z mé žízně zatraceně raduje.

Jen v prachu tichý kroky a místo vody prach,
ta cesta nikde nekončí, já začínám mít strach,
že někde tečou řeky, už mi zbejvá jenom snít,
plavat s hubou dokořán a pít a pít a pít.

Šílený slunce...

Táhnu vedrem do ticha a nikde ani stín,
jsem v tomhle kraji jedinej, kdo žije, co já vím,
už sup se snáší pomalu a slyším zvony znít,
lezu dál a zbejvá jen umřít, umřít, umřít.

Šílený slunce...




https://www.zpevnicekunas.cz