TOM DOOLEY Hudba: tradicionál / Text: Mirek Hoffmann Poslyšte píseň, kterou zpívali přátelé Toma Dooley, když ho doprovázeli na jeho poslední cestě. Píseň, jejíž konec už Tom Dooley nikdy neslyšel. Oprátku, Tome Dooley, vítr už rozhoupal, zazvoní hranu zvůlí, který jsi napáchal. Nespatříš zítra slunce, který jsi líbal rád, až tvý krvavý ruce za zády sváže kat. Zničil jsi i svou lásku, která ti byla vším, svůj život dal jsi v sázku hazardům pochybným. Oprátku, Tome Dooley, vítr už rozhoupá, noc už se k ránu půlí, zbejvá jen hodin pár. Oprátku, Tome Dooley, vítr už rozhoupá, není tvou vůlí, abys tu pod ní stál. V životě jsou dvě cesty, jedna je trnitá, po ní se jde ke štěstí, po ní se klopýtá. Tys klopýt na tý druhý, na cestě násilí, proto tě, Tome Dooley, právem pověsili. Oprátku, Tome Dooley, vítr už rozhoupal, nezemřels tedy kvůli ní, jak sis to vždycky přál. Tělo tvý, Tome Dooley, vítr už rozhoupal, plnou duši smůly ďábel so k sobě vzal. Ďábel si k sobě vzal. https://www.zpevnicekunas.cz