UMÍRAJÍCÍ PASTEVEC
Hudba: tradicionál / Text: Karel Ulbert

Krev barvila pod hochem trávu
a kamarád k němu si klek.
Když sedlem mu podložil hlavu,
on trochu se nadzved a řek.

Dej bič ke mně, přese mě deku,
a odkopej hlíny pět stop,
tam nemůže sup ani dingo
a stín ať mám, kde bude hrob.

Ach, kdybych měl perutě orlí,
tak vysoko nad pláň bych vzlít
a letěl bych k rodnýmu kraji,
je lehčej tam pod zemí tlít.

Pak osekej pěkný dva kůly,
ty chtěl bych mít u hlavy svý
a kříž do nich vyřež a sedlo,
ať vidí se, kdo tady spí.

Tam v kotlíku mám trochu čaje,
tam číš nalej moji i svou
a ťuknem, ať příště se sejdem,
kam pastevci po smrti jdou.

Slyš, zaskučel podivně dingo,
a volá mě, přišel už čas.
Tu nezvoní pastevcům hrana,
tu jinej se ozývá hlas.

Až padne sem večerní soumrak
a slunce až přestane hřát,
až na všechno ulehnou stíny,
tak vzpomeňte, kdo sem šel spát.




https://www.zpevnicekunas.cz