VANDROVALI HUDCI
česká lidová

Vandrovali hudci,
dva pěkní mládenci.

Řek jeden druhému
bratr bratru svému.

Slyšíš, milý bratře,
znám já dřevo krásné.

Dřevo javorové,
na housličky dobré.

Dřevo podetněme,
houslí nadělejme.

Houslí mně a tobě,
ať zahrajem sobě.

Když ponejprv ťali,
dřevo zavzdychalo.

Když podruhé ťali,
krvička prýštila.

Když porřetí ťali,
dřevo promluvilo.

Nesekejte, hudci,
vy pěkní mládenci.

Vždyť já nejsem dřevo,
Já jsem krev a tělo.

Jsem pěkná děvečka,
tu z toho městečka.

Matka mě zaklela, 
když jsem vodu brala.

Když jsem vodu brala
a s milým postála.

Jděte, hudci, jděte,
mé matce zahrejte.

Zahrejte u dveří
o té její dceři.

Hudci počnou hráti,
matička plakati.

Nehrejte mně, hudci,
vy pěkní mládenci.

Nic vy mi nehrejte,
v srdce nebodejte.

Dosti já hoře mám,
když dcery své nemám.

Vandrovali hudci,
dva pěkní mládenci.




https://www.zpevnicekunas.cz