VAZOUN BILL A BICYKL
Hudba: tradicionál / Text: Karel Ulbert

Když pobláznil se do bicyklu
starej Vazoun Bill,
tak chodil v dresu profíků,
svý koně utratil,
a všechno na něm nově svítí
jako nikdy dřív,
tak vypravil se do městečka
koupit lesklej div,
když tlačil kolo pyšně dveřma,
příručí se ptal:
A znáte jezdit, s prominutím?
Pane, ten si dal!

Jsem vod přírody nadanej
a jízda, to je mý,
zeptej se kachny, jestli plave,
ta snad voněmí,
ať je to v kůži s kopytem
a chlupem po těle,
ať má to kola s nápravou,
ať je to z vocele,
ať běží to či votáčí se,
já ti předvedu,
že pevně sedím a s tou věcí
zmizím z dohledu.

Ke svýmu domku stočil kolo
starej Vazoun Bill,
co u Mrtvýho potoka
si kdysi postavil,
pak naskočil a po svahu
se prudce dolů hnul,
než ujel asi deset yardů,
stroj se pominul,
pryč z pěšiny a skrz buš
jak namydlenej blesk,
fičel srázem rovnou,
kde se Mrtvej potok lesk.

Tam o půl inche zkrátil pařez,
vrazil do stromu,
klokani se drápou do skal,
tuší pohromu,
a každej vombat do díry
se rychle zahrabal,
však Vazoun Bill jak sádra bílej
sedí v sedle dál,
a pak se rozleh okolím
jen vyděšenej křik:
Bill prolít vzduchem dvacet stop
a vodu rozestřík.

Pak s komentářem ven se hrabal
starej Vazoun Bill:
Já všelijakejch divočinek
dost se najezdil,
i pro pět liber rajtoval
jsem bejka po dvoře,
však nic se ale nevyrovná
týhle potvoře,
ať odpočívá spánembohem
na dně potoka,
jó, zlatej kůň! řek Vazoun Bill
se slzou u oka.




https://www.zpevnicekunas.cz