ZEBRA DUN Hudba: tradicionál / Text: Stanislav Mareš My tábořili tam, kde leží Cimarron, tu objevil se cizinec a to byl velký shon. Byl divně vystrojen, že nám byl pro posměch, toť jistě zelenáč, který z města zběh. My tázali se ho, zda-li něco jed, když řek, že ne, tak dali jsme mu hned. Vzal kávu, suchary a boby pečené, přitom vedl všelijaké řeči učené. O španělských válkách, mluvil, o bojích, a žerty vyprávěl, jež vzbudily náš smích. O králích, královnách se vyprávěti jal, na jejich místě, jak on by to udělal. Jen cigaretu stočil, mluvil zase dál, jak příští volby skončí, na počasí lál. Nuže, zkrátka vzdělaný to chlapík zřejmě byl, ale práci na ranči se jistě neučil. Pak zmínil se že pracoval kdysi v Santa Fé a nyní prérií že jde na ranč Sedum Dé. Proč míří tam, to však nepověděl nám, jen prosil o koně, aby nebyl tak sám. Tu hoši na sebe jen mrkli vesele, tušili že s cizincem se psina semele. Hej hola, muži dobrý, dobrý kůň vám bude dán, je jako beránek, jménem Zebra Dun. Však byla to lež, Dun byl divoch proklatý, vsednout na něj znamenalo, že jde o hnáty. Když Shorty ve stádu Zebru Duna chyt, my čekali co s cizincem se bude dít. Ten otěží se chopil a vskočil do sedla, kobyla se vzepjala tak jako posedlá. Hned na zadní, hned na přední se stavěl Dun, však cizinec byl v sedle jako přikován. Svůj černý knírek přitom si hladil nedbale, pak z koně skočil a uvázal ho v korale. My poznali, že je to starý stepní vlk, všem kovbojům pak výsměch na rtech zmlk. Náš boss jak to s námi zřel, tak ruku mu dal, a pravil mu: Proč byste měl putovati dál? Když takhle poslouchal vás divoch Zebra Dun, je vidět, že jste něco víc, než jen z města pán. Vždyť ovládáte-li takto dobře lariat, mohl bych vás na svém ranči dobře zaměstnat. Tak my jsme poznali zas jednou proč a zač, že ten, kdo vzdělanec je, nemusí být zelenáč. https://www.zpevnicekunas.cz