česká lidová

1. AchA, synku, synF#mku, doHmma-liE7 jsiA?
   Ach, synku, synku, doF#7ma-li jsi,
   TaHmtíček seE7 ptá, oral-li jsi,
   taAtíček seF#m ptá, orHmal-liE7 jsiA.

(Ach má milá)

česká lidová

1. ZnámA já hájíček zeHmlenýE,
   znám jáA hájíček zeHmlenýE.
   Ach, máA miláF#m,
   pěkH7nás, má miAlá, čerC#mvenáA.

česká lidová

1. AchE7, není tuA, není, coE7 by mne těAšilo,
   achE7, není tuA, není, coE7 mne těšíA.
   KdyE7by tu býAvalo, coE7 mne těšíAvalo,
   byE7lo by méA srdce veE7selejšíA.

česká lidová

1. ČíDžečku, čížečku, ptáčA7ku maličDký,
   pověz mi, čížečku, jakA7 sejou mákD?
   AjG tak, tak seDjou mák,
   ajA7 tak, tak seDjou mák,
   ajG tak, tak seDjou mák,
   takA7 sejou mákD.

česká lidová

1. AGby nás PánD Bůh miCloval, miD7lovalG,
   hříchy odpusDtil, neCbe dal, neD7be dalG,
   nic nežádáCme, jenom to saGmé,
   aby nás PánD Bůh miCloval, miD7lovalG.

česká lidová

AG já sám, vždycky sám svýD koníčky okGšíruju,
a  já sám, vždycky sám svýD koníčky osedGlám.
SvýD koníčky okGšíruju, svouD panenku poGmiluju.
A  já sám, vždycky sám svýD koníčky osGedlám.

česká lidová

1. AG já poG7řád, kdoC to je, kdo to je,
   žeD7 nám nedá pokojeG?
   A já poD7řád, kdoG to tluče
   aD7 on bednář naG obruče!
   A já poG7řád, kdoC to je, kdo to je,
   žeD7 nám nedá pokojeG?